Geografie barvy Rosé aneb těžký osud nejstaršího vína

Proč je Rosé, starobylé víno, dodnes někdy vnímáno jako něco „nového“ nebo „zvláštního“? Proč mezi spotřebiteli dlouho panuje názor, že růžové víno je jakýmsi spojením červeného a bílého vína? Jaký je rozdíl mezi rosé a Clairetem nebo směsí bílého a červeného vína? Vzhledem k tomu, že popularita růžového vína stále roste, hledají redaktoři blogu Drink Good Wine odpovědi na tyto a další otázky.

5 klíčových faktů z historie Rosé

1. Rosé je starší než si myslítе

Růžové víno existovalo dlouho předtím, než se červené a bílé víno objevily jako samostatné kategorie. V dávných dobách, kdy technologie macerace ještě nebyla vyvinuta, byla většina vín růžová – šťáva nebyla dlouho v kontaktu se slupkami bobulí, což jim dodávalo bledou, ale zářivou barvu. Tento nápoj byl v Řecku uctíván, vyvážen do Říma a dokonce posvěcován při obětech bohům.

2. Středověká popularita Clairetu

Ve Francii byl ve 13. až 15. století v módě clairet – bohatý, malinovo-růžový nápoj vyráběný v Bordeaux. Angličané si ho oblíbili, stal se pro ně téměř synonymem pro francouzské víno. Byl to právě tento styl, který dal jméno slovu klaret, které se v Británii dodnes používá pro vína z Bordeaux. Důležité: Clairet není Rosé v moderním slova smyslu, je to přechodná podoba mezi růžovou a světle červenou.

3. Sláva a zapomnění

Po staletí bylo Rosé považováno za vynikající víno pro šlechtu a dvory. Ale s industrializací a masovým vinařstvím ztratilo svou dřívější prestiž. Zejména ve 20. století, kdy příchod levných, přeslazených Rosé (většinou z USA a Španělska) posílil mýtus o „nevážnosti“ růžového vína. Dlouho nebyla vnímána jako kategorie hodná sommeliérů a gastronomie.

4. Renesance začíná v Provence

Právě tato francouzská provincie, kde růžové víno nikdy nezmizelo z jídelních stolů, se stala epicentrem renesance Rosé v 21. století. Odborníci upozorňují na čerstvost, gastronomický potenciál, eleganci a komplexnost nejlepších růžových vín z Côtes de Provence. Znamenalo to začátek nové éry – se značkami, designem a myšlením v oblasti terroir.

5. Růžové víno je symbolem epochy

Rosé dnes není jen o chuti, ale také o životním stylu. Stalo se symbolem lehkosti, čistoty, ženskosti, ale také síly – kultury, která se nebojí mísit protiklady. Je přítomno na módních přehlídkách, v hudebních videoklipech, na večírcích i na ranních brunchích. Popularita Rosé na Instagramu a TikToku, i když to může znít jakkoli, také sehrála roli v jeho návratu do středu pozornosti.

Zde ve skleněné konvici, jak mnozí věří, je zobrazeno růžové víno. Autorem je rodák z Moravy a jeden ze zakladatelů německé školy zátiší Georg Flegel.

Důležité aspekty technologie výroby Rosé

Rosé není meziprodukt červeného a bílého. Toto víno samo o sobě vyžaduje preciznost, delikátnost a vinařský cit. Existuje několik technologií, z nichž každá má svůj vlastní vliv na barvu, chuť a vůni vína.

Metoda krátké macerace

Klasická a nejčastěji používaná metoda: červené hrozny (nejčastěji tenkoslupkové odrůdy – Grenache, Pinot Noir, Mourvedre atd.) se podrobí šetrnému lisování. Šťáva se poté nechá v kontaktu se slupkami několik hodin – nikoli dní, jako je tomu u výroby červeného vína. Čím delší je macerace, tím sytější je barva a intenzivnější aroma. Rmut se poté oddělí a fermentuje jako bílé víno.

Například v Provence je tato metoda hojně používána a umožňuje vznik světlých vín s vůní růže, bílé broskve, jahod a bylin.

Metoda pouštění žilou (Saignée)

Saignée lze přeložit jako „pouštění žilou“. Jedná se o techniku, při které vinař vyrábí „růžové víno jako vedlejší produkt“ odstraněním části moštu z macerace červených hroznů, aby zvýšil koncentraci hlavního červeného vína. Vybraná šťáva se fermentuje odděleně a stává se z ní růžové víno. Tato metoda produkuje vína, která jsou bohatší na barvu a tělo, někdy s téměř červenými charakteristikami. Obzvláště běžné v Americe.

Lisování bez macerace

Zde se hrozny lisují ihned po sklizni, bez macerace. Šťáva se téměř nedotýká slupky, což má za následek ultra-bledou, téměř bílou barvu. Metoda vyžaduje absolutní čistotu hroznů a přesnou regulaci teploty. Takto se získávají nejjemnější a nejvzdušnější růžová vína, často s minerálními tóny.

Míchání bílého a červeného (v Evropě je skoro všude zakázáno)

V Evropské unii se vín jedná o zakázanou praxi pro tichá vína (s výjimkou růžového šampaňského, kde je míchání povoleno). V některých zemích Ameriky nebo u levných masově vyráběných vínech se však můžete setkat s růžovým vínem, které se vyrábí pouhým smícháním bílého a červeného vína. Takové produkty zpravidla ztrácejí harmonii, rovnováhu kyselosti a aroma. To je to, co dalo vzniknout mýtu o růžovém víně jako „nekvalitním“ víně.

Role teploty a fermentace

Výroba růžového vína vyžaduje studenou fermentaci, stejně jako bílá vína. Díky tomu si zachovává svěžest, ovocnost a květinové tóny. Někteří vinaři praktikují kvašení v oceli, jiní v betonu nebo v sudech (vzácné, ale účinné). Kvasinky jsou pečlivě vybírány tak, aby ovlivnily rozvoj tónů jahod, citrusů, růží a dokonce i tropického ovoce.

Růžové víno je víno preciznosti. Nesnáší rozruch. Lehkost, s jakou se pije, je klamná – skrývá se za ní dovednost a smysl pro nuance.

Jak se Rosé vyrábí v různých zemích

Rosé není jen víno, je to paleta chutí a charakterů, která odráží klima, tradici a národní temperament. Různé země vyrábějí Rosé svým vlastním způsobem: některé staví na eleganci, jiné na horkém slunci a zralém ovoci, další hledají rovnováhu mezi strukturou a vůní.

Francie: Etalon slunné Provence

Francouzské Rosé je, když k vám Provence promlouvá jazykem slunce, levandule a lehkého mořského vánku. Nejznámějším regionem samozřejmě zůstává Côte de Provence. Takto vznikají světlá, téměř průhledná vína s tóny bílých jahod, růží, granátového jablka, křídy a tymiánu. Provensálské Rosé není jen chuť, ale také způsob života.

V katalogu DGW najdete široký výběr Rosé z Provence:

• Domaine des Diables MIP Classic: charakteristická svěžest, tóny citrusů, broskve a mandarinky, ideální jako aperitiv.
  
  

• Château Miraval Studio by Miraval: jedno z nejstylovějších růžových vín naší doby, vytvořené ve vinařství spojeném se jmény Angeliny Jolie a Brada Pitta.
  
  

• Château d'Esclans Whispering Angel: ikonické růžové víno, zároveň jemné a minerální.
  
  

Existují i ​​další zajímavé příklady, od rafinovaného L’Hydropathe Elite až po „cukrovité“, ale ne přeslazené Rosé Bonbon.

Španělsko: Rosado s charakterem

Španělské Rosado je vášeň. Často má jasnější barvu, silnější vůni s výraznými tóny zralých třešní, granátového jablka a divoké louky. Preferovanou odrůdou je zde Garnacha, ale používají se i Tempranillo, Bobal a další původní odrůdy.

• De Moya Tibo Rosado: růžová a jahodová vůně, hodí se k paelle.
  
  

• Arzuaga Rosae: silné, strukturované víno z Ribery del Duero, vhodné k drůbežím pokrmům.
  
  

• Clos de Lôm Monastrell Rosé: bohaté, jižanské, ale zdrženlivé.

Portugalsko: tropy na hranici svěžesti

Portugalská Rosé často hrají na kontrasty: tropické ovoce a vysoká kyselost, trocha soli a vlhká země. Jsou to vína z Atlantiku, kde hrozny dozrávají pod mořským větrem.

• Maçanita Rosé: divoký, živý styl s jahodovou svěžestí a minerály.
  
  

• Quinta Nova Reserva Rosé: ušlechtilé Rosé s hustou strukturou a květinovou paletou.

Itálie: styl a ovocnost

Italské Rosato je o módě, jídle a náladě. Nejčastěji lehké, gastronomické, s příchutěmi červeného ovoce, bylin, někdy s lehkým nádechem taninu.

• Ca' dei Frati Riviera del Garda Rosato: elegantní, osvěžující, hodí se k lehkým salátům a mořským plodům.

Česko: jedinečná originalita

Český vinař Milan Nestarec vytváří vína, která je těžké zařadit do nějakého stylu. Jeho Růž je anarchie v lahvi: tóny lesních plodů, zeleně, růžového grapefruitu. Je pro ty, kteří hledají něco jiného.

Nový svět: experimenty, emoce, energie

Rosé z USA, Nového Zélandu a Austrálie – často s jasným, otevřeným charakterem. Na vině je emoce a okamžik.

• 19 Crimes Snoop Cali Rosé: popkultura v lahvi, ovocné, výrazné a přátelské.
  
  

• Matua Rosé: novozélandská svěžest, jemné citrusy, meloun, limetka.

Rosé a mýty: Clairet, směsi a lokální spotřeba

Rosé a Clairet – nelze si je splést?

Lze. A stává se to často. Clairet není růžové víno, i když barva může být matoucí. Víno Clairet pochází z Bordeaux a je v podstatě mixem světle červeného a bohatého růžového vína. Historicky byl claret „červené bordeauxské víno“, které se ve středověku vyváželo do Anglie a dalo vzniknout slovu claret, které Angličané používají dodnes.

Na rozdíl od růžového vína, které se nechává na slupkách jen několik hodin, může Clairet zrát až tři dny, čímž získá bohatý malinovo-rubínový odstín, sametovou texturu a jemné třísloviny. Je to gastronomické víno, ale ne to, kterému se dnes říká Rosé.

Clairet je oblíbený pro své tělo a strukturu. Rosé – pro lehkost a sofistikovanost. Jediný způsob, jak si je splést, je nevědomost.

Je Rosé směsí červeného a bílého?

Míchání červeného a bílého vína pro výrobu růžového je běžný stereotyp, který sahá až do masové produkce vína ve 20. století. A ačkoli je technicky možné tímto způsobem dosáhnout růžové barvy, víno ztrácí svou rovnováhu. Ovocnost se nehodí ke kyselosti a ztrácí se celistvost chuti. Toto růžové víno se často zdálo obyčejné, nevýrazné nebo dokonce sladké – odtud poněkud nechutná pověst „vína pro holky na pláži“.

Míchání červeného a bílého vína je v celé Evropě zakázáno zákonem – s výjimkou šampaňského. Oficiálně lze míchat pouze růžové šampaňské. V jiných případech se růžové víno vyrábí striktně podle „růžové“ technologie: krátká macerace nebo metoda Saignée.

Moderní růžové víno není chyba, ale záměr. A ne vedlejší produkt, ale výsledek vědomé volby.

Kdo vlastně pije Rosé?

Zajímavou pravdou je, že většinu Rosé ve Francii nepijí turisté, nevyváží se a nekupují ho „Instagrameři“ pro své nekonečné „Reels“. Pijí ho ti samí lidé, kteří ho vyrábějí – místní. Zejména v Provence a Languedocu, kde může růžové víno tvořit až 50 % veškeré spotřeby vína.

Je to pochopitelné. Rosé je víno daného podnebí. Tam, kde je horko, slunečno a dostatek čerstvých potravin, je to přirozená součást jídelníčku. Víno každý den ke grilované rybě, k zelenině, k sýru nebo ke konverzaci. A možná je to i jeho nejlepší vlastnost.

Závěr: nadčasová barva

Rosé je víc než jen barva. Za zdánlivou „růžovou lehkovážností“ a jednoduchostí se skrývá složitá, staletí stará historie. Rosé je víno, které se umí měnit: v technologii, ve vnímání, v geografii.

Není ani bílé, ani červené. Je třetí kategorií, samostatnou a soběstačnou. Růžové víno dokázalo, že může být seriózní, gastronomické, intelektuální – aniž by ztratilo svou hravost a kouzlo. Už nepotřebuje ospravedlnění a sebevědomě boří stereotypy.

V Drink Good Wine najdete růžová vína pro každý vkus: přísná i decentní francouzská, zářná španělská, tropická portugalská, stylová italská, experimentální česká, rakouská a košer izraelská, ale i šťavnatá vína z Nového světa. Vyzkoušejte je v různých ročních obdobích, za různého počasí, s různými pokrmy – a pochopíte: Rosé je zpívající srdce a svobodná mysl.