Riesling (Ryzlink). Vše, co o tomto vínu potřebujete vědět

Barva na škále od světle žluté po téměř jantarovou. Osvěžující ovocná vůně u mladších vín. Medová, ořechová - až petrolejová - u starších ročníků. 

Ovocná s typickou pikantní kyselostí, u zralejších ročníků pak řízná kořeněná chuť. To vše vás nenechá na pochybách, že na jazyku převalujete právě rýnský Riesling - ryzlink.     

Pojďte se s námi projít vzrušující historií i současností této odrůdy bílého vína, objevit tajemství jejího původu a chuti a dozvědět se spoustu dalších zajímavostí, které jste o ryzlinku třeba nevěděli. 

Zjistěte také více o příbuzném, který vlastně žádným příbuzným není - o vlašském ryzlinku.

Anebo se chcete ponořit přímo do nabídky konkrétních vín? Projděte se naším sortimentem, případně si nechte rovnou navrhnout to nejlepší víno pro vás, přesně podle zadaných kritérií a chutí!

(Vybrat to nejvhodnější víno)

Ze slunných strání kolem Rýna do celého světa. Odkud se ryzlink vzal?

Původ rýnského ryzlinku

Jako patří portské víno k Portugalsku, tak patří rýnský ryzlink k Německu.

Moderní DNA analýzy dospěly k závěru, že první ryzlink byl vyšlechtěn kdesi v údolí Rýna z révy Guais blanc na straně jedné a kombinace divoké rýnské révy a tramínu na straně druhé.

Poprvé se jméno ryzlink vynořuje z historie roku 1435, kdy se ve skladovém inventáři hraběte Jana IV. z Katzenelnbogen objevuje zmínka o nákupu ryzlinského vína (Rießlingen). Další zmínky o ryzlinku najdeme roku 1477 v Alsasku (tentokrát pod názvem Rissling). Moderní název Riesling se používá od 16. století.

Rozšíření Riesling vína po Evropě a světě

Hvězda ryzlinku začala od pozdního středověku stoupat. Brzy se stal populárním i v sousední Francii, Rakousku i Švýcarsku. Němečtí šlechtici si na dlouhé cesty nikdy nezapomínali sudy tohoto moku přibalit.

Přelomovým rokem pro ryzlink byl pak rok 1787. Tehdy trevírský arcibiskup rozkázal nahradit všechny “špatné” odrůdy vína právě vínem ryzlinským. Stráně okolo Rýna se záhy zelenaly touto odrůdou produkce ryzlinku začala ve velkém. 

V polovině 19. století se ryzlink stal natolik populárním, že se při prodeji vín za láhev platilo více než za Bordeaux nebo šampaňské. Vinice vznikaly nejen v rodném Německu, ale i ve Francii, Itálii, Rakousku, Slovinsku, Srbsku - i Česku. Ryzlink prorazil i za oceán do Ameriky, na Nový Zéland a do Austrálie. 

Ryzlink v Česku

I když se někde můžete dočíst, že ryzlink k nám dovezl již Karel IV, pravda to nejspíš není. Poprvé je tato odrůda ostatně písemně doložena až o sto let později (samozřejmě nejspíše existovala již daleko dříve). 

Téměř jistě se k nám ale rýnský ryzlink dostal v době barokní, kdy jej zde začali pěstovat benediktinští mniši. Do české odrůdové knihy byl oficiálně ryzlink v Česku zapsán roku 1941. Již o šest let dříve ale již tvořil 13% všech vinic u nás. 

Postupem 20. století popularita i kvalita ryzlinku poněkud klesala. To se projevilo i na zastoupení tohoto vína v Česku. Roku 1999 podíl ryzlinských vinic u nás činil pouze 5%. Od devadesátých let ale ryzlink zažívá novou vlnu popularity a to se odráží i v opětovném nárůstu plochy, na které je u nás pěstován. Celkem nepřekvapivě se většina této plochy nachází na Moravě, především pak na Znojemsku a Slovácku. Vinice této révy ale najdete roztroušeny i po jiných koutech naší vlasti.

Vybrali jsme pro vás doporučené vína z odrůdy Riesling:

SEKCE DOPORUČENÁ VÍNA Z KATEGORIE

Vlastnosti rýnského ryzlinku

Barva

Ryzlink patří mezi bílá vína, při pohledu ale bude mít nejčastěji některý z odstínů žluté. Mladé ryzlinky se vyznačují světle slámovou barvou, která se u starších a vyzrálejších ročníků postupně mění v sytější a sytější odstín. Ty nejvyzrálejší ryzlinky dosahují zlaté / kanárkově žluté barvy.

Vůně

Ryzlinky zpravidla charakterizuje prominentní ovocná vůně, která vám neunikne ani když je víno dobře vychlazené. Ve vůni ryzlinku můžete zachytit tóny nektarinky, jablka, hrušky nebo meruňky, často i jemnější jasmínové nebo medové vůně. 

Ty nejvyzrálejší ryzlinky pak voní po benzínu či petroleji, což je dáno výskytem sloučeniny TDN, která vzniká v důsledku faktorů dlouhého zrání, dlouhodobého vystavení slunci, případně nedostatku vody v půdě. Názory na benzínovou vůni ryzlinku se liší - někteří ji nemají příliš v oblibě, další ji mají za punc nejvyšší kvality tohoto vína.

Chuť

Mladší vína charakterizuje trpčí a kyselejší chuť spojená s již zmíněnou ovocnou vůní. Starší vína jsou naopak sladší, s intenzivnějším kořeněným nádechem. Pokud byl daný ryzlink pěstován na břidlicovém podloží, může se v jeho chuti objevit i slaný náznak.

Ryzlinky bývají obecně sladší a jejich sladkost skvěle kompenzuje kyselinku, která je pro tento typ vína charakteristická. Přesto ale najdete i mnoho kvalitních suchých (něm. Trocken) ryzlinků, tj. ryzlinků s nízkým obsahem cukru.

Pěstování rýnského ryzlinku

Réva

Réva ryzlinku je plazivý keř se světlou kůrou, jehož úponky se mohou pnout až do výšky několika metrů. Kmen keře mívá okolo 5 centimetrů. 

Listy révy mají zelený, spíše o trochu světlejší barvy, a poznáte je podle drsného povrchu i bílého chmýří na spodní straně listu. Réva je samosprašná, k opylování tedy nepotřebuje hmyz.

Hrozny rýnského ryzlinku jsou zhusta obsypány menšími bobulkami. Velikost hroznů je spíše menší (6-8 cm), a váží kolem 100 gramů. 

Bobulky jsou zbarveny žlutozeleně, někdy přechází až do zlatova. Jsou velice šťavnaté, s řídkou dužninou. Přezrálé bobule nabírají sytě žlutou barvu.

Podmínky pěstování

Ryzlink patří mezi poměrně odolné révy a dokáže obstát i poměrně silné mrazy až do -23 °C. Nejlépe se mu daří na sušším podloží, má rád štěrkové a kamenité půdy, které rychle odvádí vlhkost. Obecně se ryzlink velmi dobře potýká se suchem. Ideální pro jeho pěstování jsou jižně orientované svahy v nižších nadmořských výškách.

Vegetační období révy ryzlinku trvá kolem 140-160 dní, kvést začíná v květnu, sklizeň obvykle probíhá od poloviny října do poloviny listopadu.

U ryzlinku rýnského cenu zvýší napadení plísní

Takzvaná “ušlechtilá plíseň” Botrytis cinerea napadá přezrálé vinné hrozny a vysušuje je. To, co se může laikům zdát jako problém, je pro vinaře naopak velice vítaným jevem. Některé ryzlinky se dokonce cíleně pěstují na místech, kde se častěji drží mlha, v níž se plísni daří.

Bobule, které plíseň zbavuje přebytečné vlhkosti se vyznačují extrémně vysokým obsahem cukru a unikátními chuťovými vlastnostmi. 

Staňte se členem našeho věrnostního programu, který spojuje láska k vínu. S naším věrnostním programem získáte celou řadu benefitů. Od bezplatných degustací po dopravu zdarma, přístup k exkluzivním vínům a mnoho, mnoho dalšího!

(Chci věrnostní program)

Typy rýnských ryzlinků

Pokud byste si chtěli sestavit z německých ryzlinků vlastní set vín od nejsladšího po nejsusší, mohl by vypadat zhruba takhle.

           

• Nejlepší ryzlink rýnský - Auslese

Ryzlink, jehož název znamená v překladu "vybraná sklizeň", se vyrábí z extrémně zralých, ručně sbíraných plodů v pozdní sezóně. Toto víno si žádá specifické podmínky a vzniká jen v letech nejlepší sklizně. Většina odrůd je poměrně sladká, i když některé mohou být fermentovány, aby se dosáhlo suchosti. Vynikající doplněk k pikantnějším pokrmům.

• Spätlese

I toto víno pochází z ovoce sklízeného později, než je běžné - ačkoliv ne natolik zralého, jako je tomu u Auslese. Toto víno z pozdních sběrů se vyznačuje vysokým obsahem cukru, díky čemuž může vzniknout jak mírně sladké, tak bohaté suché víno. Pro Spätlese je typická ovocná chuť jablek a hrušek. Přílišnou sladkost ale tlumí vysoký obsah kyselin. 

• Kabinett

Styl Kabinett, který je často považován za jednu z nejvíce osvěžujících rýnských odrůd. Jeho název v překladu znamená "skříň" a vypovídá o jeho vysoké kvalitě. Toto víno bylo totiž často odkládáno “do skříně” pro pozdější prodej. Hrozny se sbírají v raném stádiu zralosti, víno se vyznačuje vysokou kyselinkou, květinovým aroma a nádechem břidlice a minerality. Typický Kabinett je víno polosuché. 

• Feinherb / Halbtrocken

Tyto odrůdy jsou považovány za "polosuché", tedy něco mezi sladkým a suchým. Přiměřená dávka sladkosti vyvažuje kyselost. Výsledkem je nezaměnitelná intenzivní chuť.

• Trocken

Tato odrůda ryzlinku, jejíž doslovný překlad znamená "suchý", je svěží a řízná s tóny citrusových plodů a minerálů. Oproti ostatním odrůdám ryzlinku má nižší obsah cukru. 

Podívejte se na výběr vín z kategorie Riesling:

SEKCE DOPORUČENÁ VÍNA Z KATEGORIE

Rýnský ryzlink jako doplněk k jídlu

K jakému jídlu si rýnský ryzlink nejlépe užijete? To záleží na tom, jakou lahev držíte právě v ruce. 

• Ryzlink rýnský - suchý (typ. Trocken, Feinherb, příp. Kabinett)

Výrazná kyselost, lehkost a ovocná chuť, to jsou charakteristiky sušších rýnských ryzlinků. Takové se perfektně hodí ke kuřecímu a vepřovému masu, stejně jako k jakémukoli vegetariánskému pokrmu. 

Rýnský ryzlink vynikne také v kombinaci s pokrmy z mořských plodů, jako jsou krevety, krabi, nebo humři. Jemná chuť masa korýšů výtečně kontrastuje s kyselinkou tohoto vína. 

• Ryzlink rýnský - sladký (typ. Spätlese, Auslese)

Stejně jako u jiných sladkých vín se sladké ryzlinky dobře párují se smetanovými, jemnými jídly – například sýry jako brie a hermelín, těstoviny a uzené maso. Nebojte se je kombinovat i s kořeněnou asijskou kuchyní, kterou jejich sladkost a kyselinka skvěle zjemní a zaokrouhlí.

Sladký rýňák je perfektní také k dezertům a delikatesám k vínu jako je créme brulée, karamelové jablečné nebo tvarohové koláče.

Vlašský ryzlink neboli Vlašák. Jaký je jeho vztah k “Rýňáku”?

Je to ryzlink, nebo není to ryzlink? 

Popravdě končí příbuznost takzvaného ryzlinku vlašského s ryzlinkem rýnským pouze u jména. Geneticky ani historicky nemají tato dvě vína pranic společného. Původ vlašského ryzlinku není spolehlivě vysledován. Někteří jej situují do Francie, další do Itálie, jiní mají za to, že odrůda vznikla na Balkáně. 

Do střední Evropy a našich zemí pronikl zřejmě začátkem 19. století. Dnes patří “vlašák” zejména na Moravě k nejpěstovanějším odrůdám. Proslulé jsou zejména vlašáky pěstované na viničních tratích na Pálavě, vynikající specifickou chutí, danou zdejším vápenitým podložím.

Jinak se vlašský ryzlink pěstuje také v Rakousku, Itálii a na Balkáně - v Německu jen málo. S “rýňákem” tedy nemá “vlašák” co do činění. Neznamená to však, že jde o špatné víno - i když se v historii objevila některá nekvalitní vína, která pověst vlašáku poněkud pokazila.

Ryzlink vlašský - charakteristika

Podobně jako rýnský ryzlink, i ten vlašský mívá světle zelenkavou až žlutou barvu. Nebo příjemné květinové a ovocné aroma. Můžete v něm zachytit vůně angreštu, tropického ovoce, lučního kvítí nebo rybízu. Chuti pak dominuje vysoký obsah kyselinek, “vlašáky” často vynikají i specifickou mineralitou. 

Nejzralejší vlašské ryzlinky pak vynikají lahodnou medovo - rozinkovou chutí. Taková vína se vytváří obvykle z přezrálých hroznů, které se cíleně nechávají napadnout ušlechtilou plísní a sklízejí se později jako ledové víno.

Většina vlašských ryzlinků se prodává jako suché víno, narazit můžete ale i na velice kvalitní, sladší výběry z hroznů, případně výběry z bobulí.

Vlašský ryzlink se výborně hodí také k výrobě šumivých a známkových vín.

Kupujete víno online? Připojte se k našemu věrnostnímu programu EASY WINE. Získejte body za připojení i nákupy a proměňujte je v parádní slevy pro nákup příští! Kdo říkal, že kvalitní víno musí vyjít draho?

(Připojit se k věrnostnímu programu)

Pěstování vlašského ryzlinku

Réva

Kmen vlašského ryzlinku má světle hnědou barvu, jeho kůru poznáte podle trhaných pruhů. Jeho úponky, pokud je necháte, se budou pnout prakticky neomezeně, tuto odrůdu charakterizuje bujný růst, především na začátku vegetačního období.

Dále tuto révu poznáte podle zoubkovaných, středně velkých listů s velice zvrásněným povrchem a jemným chmýřím vespod. Réva je samosprašná.

Žlutavé hrozny vlašského ryzlinku jsou větší než u ryzlinku rýnského, dosahují velikosti až 16 cm a váhy přes 120 g. Kulaté bobule o velikosti něco přes jeden centimetr s černou tečkou na vrcholu  hustě pokrývají celý hrozen. Jejich bezbarvá dužina je nakyslá a velice šťavnatá. Prostříháváním se vinaři často snaží snížit objem, zato zvýšit kvalitu výnosu této révy.

Podmínky pěstování

Vlašák je velice mrazuvzdorná réva, který vydrží i teploty až do -25 °C. Jako pozdní odrůda začíná kvést později, zhruba až od půlky června. Sklizeň probíhá od půlky října až do půlky listopadu.

Jakožto pro pozdně zrající révu je pro vlašský ryzlink důležité zvolit správnou polohu pěstování. 

Naopak co se půdy týče, není tato odrůda  tak “vybíravá”, může růst na písčitých, vápenitých, hlinitých i štěrkových podložích.  

Největším nepřítelem vlašské révy je škůdce padlí révové, které napadá bobule a listy a pokrývá je moučným popraškem. 

Také vlašský ryzlink může být napadán ušlechtilou plísní, podobně jako ryzlink rýnský. Z takto napadené révy se pak vytváří ledové víno.

Vlašský ryzlink jako doplněk k jídlu

Typicky se vlašský ryzlink díky vysokému obsahu kyselinky výtečně doplňuje s lehčími masy jako je kuřecí nebo krůtí. Určitě neprohloupíte jeho kombinací s mořskými plody jako krevety nebo ústřice, případně kombinací se sladkovodními i mořskými rybami. Většina bílých vín se hodí k sýrům, k vlašáku jsou pak ideální kozí sýry, gouda či parmezán. 

Vlašské ryzlinky s vysokou mineralitou (například naše pálavské) pak můžete pít i k tučnějším masům.

Ideální výběr vín doporučený sommeliery.

“Alpský ryzlink” v encyklopediích vína nenajdete a další zajímavosti k ryzlinkům

• Alpský ryzlink. Jistě si představíte odrůdu vína laskanou sluncem na jižních alpských svazích. Takzvaný alpský ryzlink ale není nic jiného než ironický název pro levné krabicové víno smíchané s francovkou Alpa. Nápoj oblíbený u studentstva, které má hluboko do kapsy, nebo u bezdomovců. Jeho případné míchání, pití a potýkání se s následky jeho konzumace doporučujeme nechat povolanějším.

• Rýnský ryzlink se v poměru s ostatními víny pěstuje jen na malé ploše. Dohromady na asi 36 000 hektarech, což je oproti Chardonnay nebo Sauvignonu jen malinko.

• Rýnský ryzlink skvěle stárne. Většina bílých vín by se měla spotřebovat do 5 let od vylisování. Kvalitní rýnský ryzlink vydrží desítky let.

• Rýnský ryzlink jako červené víno? Vinařům se podařilo vyšlechtit rýnské hrozny červené barvy. Ve skutečnosti si zachovávají podobnou kvalitu a vlastnosti jako hrozny bílé, ale mají rudé zbarvení!

• Některé z nejlepších vlašských ryzlinků vznikají v Pálavských vrších, díky kombinaci unikátního mikroklimatu a vápenité půdy (terroir), která jim dává specifickou chuť.

Závěr

Nyní jste již vybaveni vším, co je o ryzlinku do začátku třeba vědět. Znáte rozdíl mezi rýnským a vlašským, víte, k jakým jídlům se hodí, odkud se vzaly, co charakterizuje jejich chuť. Třeba už umíte i zpaměti vyjmenovat typy rýnských ryzlinků. To hlavní vás ale ještě čeká - konečně ochutnat!

Jestliže tápete při výběru vhodného vína, pak není nic snazšího, než vyplnit náš bleskový dotazník. Doporučíme vám TOP vína v nabídce podle chuti, ceny, párování s jídlem a dalších kritérií!

(Najděte si vhodné víno)